Bernský salašnický pes
Bernský salašnický pes je dlouhosrstý, tříbarevný, více než středně velký, silný a pohyblivý pracovní pes. Bernský salašnický pes je pozorný, ostražitý, nebojácný, vůči cizím sebejistý a přátelský.
Bernský salašnický pes - země původu:
Bernský salašnický pes pochází ze Švýcarska.
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 25. 03. 2003. FCI standard č.: 45/5.5.2003/D
Bernský salašnický pes - použití:
Bernský salašnický pes byl původně hlídací, honácký a tažný pes na sedláckých dvorech v kantonu Bern, dnes je to rodinný a všestranný pracovní pes.
Bernský salašnický pes - klasifikace FCI:
Skupina 2 Pinčové a knírači – molosové, švýcarští salašničtí psi a jiná plemena.
Sekce 3 Švýcarští salašničtí psi.
Bez pracovní zkoušky.
Bernský salašnický pes - historie:
Bernský salašnický pes je selský pes starého původu, který byl chován v předalpských oblastech a částech švýcarského středozemí v okolí Bernu jako hlídací, honácký a tažný pes. Podle osady a hostince Dürrbach u Riggisbergu, kde se tento dlouhosrstý, tříbarevný selský pes obzvláště často vyskytoval, získal své původní jméno „dürrbachský pes“ (německy „Dürrbächler“) . Po předvedení těchto psů na výstavách již v letech 1902, 1904 a 1907 se v listopadu 1907 spojilo několik chovatelů těchto psů z Burgdorfu s cílem chovat bernské salašnické psy jako čistokrevné plemeno. Založili „Švýcarský klub dürrbašských psů“ a stanovili charakteristické znaky plemene. V roce 1910 bylo na jedné výstavě psů v Burgdorfu, na níž přivedlo své psy mnoho sedláků z okolí, vystaveno již 107 psů tohoto plemene. Od té doby si toto plemeno, nazývané nyní v rámci ostatních švýcarských salašnických psů „bernský salašnický pes“, rychle získávalo příznivce v celém Švýcarsku a brzy i v sousedním Německu. Dnes je Bernský salašnický pes díky své atraktivní tříbarevnosti a své přizpůsobivosti známý a oblíbený jako rodinný pes v celém světě.
Bernský salašnický pes - celkový vzhled:
Bernský salašnický pes je dlouhosrstý, tříbarevný, více než středně velký, silný a pohyblivý pracovní pes se silnými končetinami; harmonický a vyrovnaný.
Bernský salašnický pes - důležité proporce:
Poměr výšky v kohoutku k délce těla měřené od hrudní kosti k vrcholu sedací kosti je asi 9:10; spíše kompaktní než obdélníkový pes. Kohoutková výška je k hloubce hrudníku v ideálním případě v poměru 2 : 1.
Bernský salašnický pes - povaha:
Spolehlivá, pozorná, ostražitá a nebojácná v každodenních situacích; dobromyslná a příchylná vůči osobám, které dobře zná; vůči cizím sebejistý a přátelský; střední temperament, dobrá ovladatelnost.
Bernský salašnický pes - hlava:
Silná. Velikost harmonicky ladí s celkovým vzhledem, nepříliš těžká.
Bernský salašnický pes mozkovna:
Lebka:
Při pohledu zepředu a z profilu málo klenutá. Málo vyjádřená středová rýha.
Stop:
Výrazný, avšak ne nadměrně vyjádřený.
Bernský salašnický pes - lebka obličejové části:
Nosní houba:
Černá.
Tlama:
Silná; středně dlouhá; hřbet nosu rovný.
Pysky:
Přiléhající, černé.
Čelisti / zuby:
Úplný, silný nůžkový skus (na M3 se nebere zřetel) . Klešťový skus se toleruje.
Oči:
Tmavě hnědé, mandlového tvaru, s dobře přiléhajícími očními víčky, ne příliš hluboko uložené a nevystupující. Povolená víčka jsou vadou.
Uši (zavěšené) :
Středně velké, vysoko nasazené, trojúhelníkové, lehce zaoblené, v klidu ploše přiléhající. Při vzbuzené pozornosti psa je nasazení ucha vzadu vzpřímené, přičemž přední okraj ucha zůstává přiložen k hlavě.
Krk:
Silný, svalnatý, středně dlouhý.
Bernský salašnický pes - trup:
Horní linie z profilu:
Od krku lehce přechází dozadu dolů do kohoutku, poté probíhá rovně a vodorovně.
Hřbet:
Pevný, rovný a vodorovný.
Partie beder:
Široká a silná; při pohledu shora lehce vtažená.
Záď:
Měkce zaoblená.
Hruď:
Široká, hluboká, dosahující až k loktům, s vyjádřeným předhrudím; hrudní koš co nejdelší, širokého oválného průřezu.
Dolní linie z profilu a břicho:
Od hrudního koše k pánevním končetinám lehce stoupá.
OCAS:
Huňatý, dosahující nejméně k hleznu, v klidu visící, v pohybu plovoucí, nesen ve výši hřbetu nebo lehce nad ní.
Bernský salašnický pes - končetiny
Silná stavba kostí.
Bernský salašnický pes - hrudní končetiny:
Hrudní končetiny při pohledu zpředu rovné a rovnoběžné, spíše široko postavené.
Plece:
Lopatky silné, dlouhé, šikmo postavené, tvořící s pažní kostí nepříliš tupý úhel, přiléhající a dobře osvalené.
Nadloktí:
Dlouhé, šikmo postavené.
Loket:
Dobře přiléhající, není vytočen ven, ani vtočen dovnitř.
Předloktí:
Silné, rovné.
Přední nadprstí:
Při pohledu ze strany stojí téměř svisle, je pevné; při pohledu zepředu postavené svisle a tvoří prodloužení předloktí.
Tlapy hrudních končetin:
Krátké, kulaté, s těsně navzájem přiléhajícími a dobře klenutými prsty. Nejsou vytočené ven ani vtočené dovnitř.
Bernský salašnický pes - pánevní končetiny:
Při pohledu zezadu jsou rovné a rovnoběžné a nejsou postaveny příliš úzce.
Stehna:
Dostatečně dlouhá, silná a dobře osvalená.
Kolenní klouby:
Výrazně zaúhlené.
Lýtka:
Dlouhá, dobře šikmo postavená.
Hlezno:
Silné, dobře zaúhlené.
Zadní nadprstí (nárt) :
Téměř svisle postavené. Paspárky se musí odstranit (s výjimkou zemí, ve kterých je odstraňování pasapárků zákonem zakázáno) .
Tlapy pánevních končetin:
Trochu méně klenuté než tlapy hrudních končetin; nejsou vtočené dovnitř ani vytočené ven.
CHODY:
Ve všech chodech prostorný, plynulý pohyb; prostorný, volný pohyb vpředu a dobrý posuv vycházejí z pánevní končetiny. V klusu při pohledu zepředu a zezadu se končetiny pohybují rovně a rovnoběžně.
Bernský salašnický pes - srst:
Bernský salašnický pes má srst dlouhou a lesklou, hladkou nebo lehce zvlněnou.
Bernský salašnický pes - barva:
Temně černá základní barva se sytým hnědočerveným pálením na tvářích, nad očima, na všech čtyřech končetinách a na hrudi; s bílými znaky na místech, jak je následovně uvedeno.
Čisté, symetrické, bílé znaky na hlavě: lysina, která se směrem k čenichu oboustranně rozšiřuje v bílé zbarvení mordy. Lysina nesmí nikdy sahat až k červenohnědým skvrnám nad očima a dosahuje nejvýš k ústním koutkům.
Bílá, přiměřeně široká průběžná kresba na hrdle a hrudi.
Žádoucí: Bílé tlapy a špička ocasu.
Toleruje se: malá bílá skvrna na šíji.
Malá bílá skvrna v řitní krajině.
Bernský salašnický pes - velikost:
Kohoutková výška:
U psů: 64 až 70 cm.
Ideální velikost: 66 - 68 cm.
U fen: 58 - 66 cm.
Ideální velikost: 60 - 63 cm.
Bernský salašnický pes - chyba:
Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.
Nejisté chování.
Jemná stavba kostí.
Nepravidelné postavení řezáků, pokud zůstává zachován skus.
Chybění jiných zubů než nejvýše dvou PM1 (prvních třeňových zubů) . na M3 se nebere zřetel.
Osrstění:
Vysloveně kadeřavá srst.
chyby kresby a barvy:
Chybějící bílá kresba na hlavě.
Příliš široká lysina nebo bílé zbarvení mordy, které zřetelně přesahuje přes koutky pysků.
Bílý límec.
Velká bílá skvrna na šíji (největší průměr přesahující 6 cm) .
Skvrna na řiti (největší průměr přesahující 6 cm) .
Bílá na hrudních končetinách výrazně přesahující polovinu nadprstí (holínky) .
Rušivě asymetrická kresba na hlavě nebo na hrudi.
Černé skvrny a pruhy na bíle zbarvené hrudi.
Nečisté bílé znaky (silně vystupující pigmentové skvrny)
Hnědý nebo rezavý nádech základní černé barvy.
Bernský salašnický pes - vylučující vady:
Agresivita, bojácnost, vyslovená plachost.
Rozštěp nosu.
Podkus, předkus, zkřížený skus.
Jedno nebo obě modré oči („břízové oko“) .
Entropium, ektropium.
Zalomený ocas, zatočený ocas.
Krátká nebo patrová srst.
Chybějící trojbarevné zbarvení.
Základní barva jiná než černá.
Psi vykazující patrné psychické abnormality a nebo projevující vady chování musí být diskvalifikováni.
Bernský salašnický pes - poznámka:
Psi musí vykazovat dvě očividně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.
